Stála jsem v břečce před Starbucksem někdy v roce 2018, svírala v ruce své třetí ranní ledové latté, protože nepřerušovaný spánek byl pro mě doslova mýtus, a zírala na nohu svého šestiměsíčního syna. Tedy spíš na jeho prázdnou nohu. Leo měl na levé noze jednu maličkou, naprosto nedotčenou kaštanovou semišovou botičku, ale ta pravá byla prostě... pryč. Zoufale jsem se s těžkým kočárkem hnala tři zledovatělé bloky zpátky, jen abych našla tu chybějící botu lícem dolů v šedé, slané kaluži čistého zoufalství. Můj manžel Mark si jen povzdechl, když jsem celá promočená prošla vchodovými dveřmi. „Víš, že nejsou nepromokavé, že jo?“
Hele, já jenom chtěla, aby vypadal jako malý, roztomilý dřevorubec. Ale obouvání miniaturních válenek miminku je popravdě obrovská zkouška, na kterou jsem nebyla ani trochu připravená.
Co mi na tyhle malinké botičky řekla doktorka
Pár týdnů po incidentu s kaluží jsem vzala Lea na devítiměsíční prohlídku. Na nohou měl ty své teď už trochu ztvrdlé, vodou poškozené botičky. Doktorka Evansová se mu koukla na nohy a zeptala se, kolik hodin denně je nosí. Řekla jsem něco jako: „Ehm, nevím, celý den? Jsou to jeho boty.“ Podívala se na mě s hlubokou lítostí. Zjevně je neustálé obouvání kojenců do pevných bot s rovnou podrážkou zaručeným receptem na ploché nohy.
Něco o tom, že se nožní klenba nevyvíjí správně, protože ta tlustá bota dělá všechnu práci za ně? Nevím, přežívala jsem na třech hodinách spánku a studeném kafi, ale podstata, kterou jsem si z toho odnesla, byla, že miminka potřebují vnímat podlahu holými prstíky, aby si vybudovala sílu v kotnících, vazech nebo prostě v tom, co umožňuje chůzi. Řekla mi, že bych ty těžké boty měla omezit na maximálně tři nebo čtyři hodiny denně, aby se jeho nožičky mohly reálně ohýbat. Takže od té doby jsem si v duchu pokaždé, když jsme odcházeli z domu, nastavovala pomyslnou minutku na boty.
Absolutní panika z regulace teploty malého človíčka
A navíc je tu problém s přehříváním. Ovčí kůže je v podstatě nositelná pec. Celou tu zimu jsem v obchodech neustále strkala svou ledovou ruku Leovi za krk, abych zjistila, jestli se nepotí, protože jsem se bála všech těch děsivých varování před SIDS v důsledku přehřátí.
Když už mluvíme o panice z přehřátí, než se o tři roky později narodila moje dcera Maya, úplně jsem vyřadila těžké syntetické zimní oblečení, protože ta úzkost byla prostě moc velká. Když už měla nohy uvězněné v mini saunách, potřebovala jsem, aby zbytek jejího těla mohl dýchat. Mým absolutně nejoblíbenějším kouskem pro přežití se stala Bambusová dětská deka s motivem medvědů v lese. Touhle věcí jsem až podivně posedlá. Je vyrobená ze směsi bio bambusu, která je absurdně hebká – tak hebká, že bych vlastně chtěla jednu ve velikosti pro dospělé, abych se pod ni mohla schovat, když jím o půlnoci v kuchyni nastrouhaný sýr.
Každopádně jde o to, že je úžasně prodyšná, takže když měla v kočárku ty nesmyslně teplé boty, mohla jsem jí tuhle deku jen přehodit přes nohy a nepanikařit, že se tam pomalu zaživa vaří. Milovala pozorovat ty malé medvídky a navíc ta deka přežila už snad čtyřicet cyklů v naší dost agresivní pračce, aniž by kousala.
Kontroverze: naboso versus ponožky u nás doma

Takže, výrobce válenek oficiálně říká, že byste v jejich botičkách z ovčí kůže neměli nosit ponožky, protože ta vlna má být přirozeně, no co už to je – antimikrobiální? Termoregulační? Mark si to přečetl na nějakém fóru a bral to jako slovo boží. Neústupně dbal na to, aby cpal Leovy bosé, mírně zpocené miminkovské nožičky přímo do kožíšku.
Jsem tu, abych vám potvrdila, že pot z nožiček miminek je naprosto reálná věc a jde o hotové biologické riziko. Po dvou týdnech Markovy metody nošení naboso jsem Leovi v autě vyzula boty a smrdělo to jako děsivá směs uleželého čedaru a čisté lítosti. Nedostatek větrání asi prostě uvnitř zadržuje vlhkost a vytváří tam takovou malou bažinu. Bylo to TAK STRAŠNÉ. Okamžitě jsem mu začala tajně natahovat malé bavlněné ponožtičky, když se Mark nedíval, což upřímně zachránilo naše manželství. Pokud do nich jdete naboso, měli byste vnitřek bot prát nebo používat nějaký antimykotický sprej, ale ruku na srdce, kdo má k čertu čas čistit vnitřek boty?
Pokud jste striktní vegani, vyrábí se i napodobeniny z umělé kožešiny, ale ty se neroztáhnou a nepřizpůsobí se noze tak dobře, takže s tím hodně štěstí.
Jak obléknout kopající chobotnici a nezbláznit se u toho
Miminka neustále kopou. Je to jejich hlavní koníček. Když se snažíte nacpat boubelatou, nespolupracující malou nožičku do tuhé semišové roury, opravdu začnete přehodnocovat všechna svá životní rozhodnutí. Klasický nazouvací styl je na Instagramu tak strašně roztomilý, a to až do chvíle, kdy se na parkovišti před obchoďákem potíte jako blázen a snažíte se narvat tu malou patičku do boty, zatímco vaše dítě na celé kolo ječí.
Tenhle boj obvykle probíhá přesně v tu chvíli, kdy dudlík spadne na špinavou zem. Nakonec jsem si pořídila Klip na dudlík ze dřeva a silikonu, abych to věčné padání dudlíku zastavila, zatímco jsem zápasila s obouváním. A upřímně? Ujde to. Vypadá to rozhodně moc esteticky a ta kovová sponka je dostatečně pevná, ale nezničila Mayiny drahé svetříky. Ji ale nakonec mnohem víc zajímalo kousání do toho dřevěného přívěsku ve tvaru sušenky, než samotné dudlání. Což je asi v pohodě, protože jde o potravinářský silikon a bezpečně ošetřené dřevo, ale tak nějak to zazdilo celý účel toho, aby si dudlík udržela v puse. I tak ho to ale uchránilo před špinavým chodníkem, když jsem se jí snažila narvat nohy do bot, takže to beru jako takové malé vítězství.
Pokud jste taky v první linii rodičovství a snažíte se najít věci, které opravdu fungují a zároveň aspoň trochu vypadají, zatímco pomalu přicházíte o rozum, možná si budete chtít prohlédnout kolekci dětských nezbytností od Kianao, protože upřímně, sestavování dětského šatníku by nemělo být takhle vyčerpávající.
Jaké styly doopravdy fungovaly v různých fázích vývoje
Když už byla Maya na světě, tak nějak jsem tenhle systém prokoukla. Opravdu nemůžete novorozenci prostě koupit batolecí válenky s tvrdou podrážkou. My jí začali dávat měkké botičky Bixbee, když jí byly asi čtyři měsíce. Rozhodně budete chtít ty na suchý zip, protože jinak budete zápasit s malou chobotničkou. A určitě vezměte o číslo větší, pokud se rozhodujete mezi dvěma velikostmi. I když, upřímně, udržet ty světlé botičky čisté je zas úplně jiná noční můra.

Jakmile se začala zvedat u konferenčního stolku a zkoušela lozit, přešli jsme na botičky Erin s měkkou podrážkou. Prstíky jí udržely v teple, ale neměly ten tuhý gumový spodek, takže jsem se cítila o dost méně provinile ohledně varování doktorky Evansové před plochýma nohama. Předpokládala jsem totiž, že její nožička už může na podlaze přirozeně pracovat a ohýbat se.
Pamatuju si, že nás v parku jednou zastihlo náhlé mrholení a ona je zrovna měla na sobě. A protože jsem se už poučila z Leovy zničené boty od kaluže z břečky, doslova jsem jí je z nohou strhla, aby se ten semiš nezničil. Byla vzteky bez sebe. Nakonec jsem jí bosé nožičky pevně zabalila do naší Dětské deky z bio bavlny s potiskem zajíčků a utíkaly jsme domů. Ta deka je z dvouvrstvé bio bavlny, takže překvapivě dobře hřála i při našem zběsilém úprku deštěm. Navíc je ten vzor se zajíčky tak neuvěřitelně roztomilý, že to skoro odvedlo její pozornost od faktu, že jí její vlastní matka právě ukradla boty.
Nakonec, když už naplno a s jistotou chodí, MUSÍTE pořídit ty s opravdovou gumovou podrážkou. Jinak jim to na dřevěné podlaze uklouzne a dost velkolepě sebou seknou o zem. Ale jedno varování: botičky s gumovou podrážkou jsou dost těžké a vaše dítko v nich bude prvních pár dní dupat jako maličký, trochu opilý Frankenstein.
Rychlý trik, pokud máte malou nohu
Sama nosím velikost 40, takže se mě to vůbec netýká, což je obrovská škoda. Moje kamarádka Jess ale nosí dámskou 38. Přišla na to, že si může v klidu kupovat velikosti pro starší děti a ušetří tak dobrých patnáct stovek na páru. Markovi to připadalo jako ta nejvtipnější věc na světě a zeptal se mě, jestli bych se náhodou nenacpala do dětské 36. Řekla jsem mu, že nacpu jeho mobil do drtiče odpadu. Každopádně, pokud máte to štěstí a máte malou nožku, rozhodně tuhle kličku v systému využijte.
Podívejte se, kojenecká obuv je prostě naprosté minové pole drahých omylů, ztracených levých botiček a nevysvětlitelně zpocených prstíků. Pokud chcete tenhle chaos trochu vyvážit něčím opravdu užitečným, co je navíc krásně zpracované a z čeho se nezblázníte, podívejte se na další udržitelné kousky do výbavičky od značky Kianao – a to dřív, než zase omylem upustíte dudlík do nějaké té kaluže.
Záludné otázky o kojeneckých botičkách, na které se všichni ptají
Může moje miminko prostě spát ve válenkách, když je fakt zima?
Panebože, prosím, hlavně to nedělejte. Vím, že to k tomu svádí, když usnou v autosedačce a vypadají tak roztomile a v tepíčku. Jenže ovčí kůže neskutečně zadržuje teplo. Miminka se ve spánku dokážou přehřát opravdu rychle a upřímně, potřebují, aby jejich nožičky mohly dýchat. Prostě jim je sundejte, i když riskujete, že tím probudíte spícího draka. Za ty nervy ohledně přehřátí a SIDS to vážně nestojí.
Jak reálně vyčistit dětské botičky s měkkou podrážkou?
Flísové botičky typu Bixbee můžete (díky bohu) doslova prostě hodit do pračky, ale ty z pravého semiše jsou fakt za trest. Když se na ně dostane voda nebo bláto, máte je nechat úplně zaschnout a pak je vykartáčovat speciálním kartáčkem na semiš. Já je většinou jen trochu agresivně vydrhla suchým ručníkem a doufala v zázrak. Po prvním týdnu nošení už zkrátka nikdy nebudou vypadat dokonale nedotčeně, s tím se prostě musíte smířit.
Mám pořídit o číslo větší velikost, aby vydržely celou zimu?
Ano i ne. Koupila jsem Leovi jeden pár, který mu byl o hodně větší, a myslela si, že do nich přes zimu doroste. On je ale neustále skopával, protože mu klouzala pata. Na druhou stranu se ta vlna uvnitř po pár nošeních vážně trochu slehne, takže pak budou botičky volnější. Řekla bych, kupte je spíš tak akorát, ale ne zas tak těsné, abyste se zapotili u toho, když se je budete snažit přetáhnout miminku přes patu.
Jsou ty nepromokavé batolecí válenky doopravdy nepromokavé?
Ty konkrétní nepromokavé řady (většinou mají gumu na bocích) opravdu jsou! Ale ty klasické semišové, co si všichni kupují, protože prostě vypadají nejlíp? Naprosto ne. Pokud v nich vaše batole dupne do kaluže, promočí se přesně za pět vteřin. A pak vám nezbude nic jiného než ječící dítě s mokrou a mrznoucí nožičkou v těžké a totálně nasáklé botě.





Sdílet:
Proč si tato skeptická dětská sestra nakonec pořídila dětský vozík
Milé minulé já: Pravda bez příkras o dětské televizi a obrazovkách