Milá Sarah z doby přesně před šesti měsíci: Polož to vlažné ovesné flat white s poloviční dávkou kofeinu, přestaň sjíždět instagramová videa dokonale béžových minimalistických dětských pokojíčků a poslouchej mě. Protože právě teď sedíš v absurdně barevné čekárně dětské zubařky doktorky Millerové, potíš se skrz svůj nadměrný šedý svetr a čekáš, až ti dají účet, který by doslova dokázal financovat malý ostrovní stát.

Proč? Protože sis myslela, že péče o zuby u kojenců je prostě výmysl.

Vždyť stejně vypadnou, ne? To tvrdil Mark. Můj manžel, což je jinak chytrý chlap, který dělá ve financích a rozumí složitým tabulkám, se na mě doslova podíval přes kuchyňský ostrůvek, zatímco náš čtyřletý Leo ožužlával plastovou obracečku, a prohlásil: „Jsou to jen tréninkové zuby. Na těch nezáleží.“

Pozor, spoiler: Záleží na nich. Panebože, a jak moc.

Kéž by mnou někdo pořádně zatřásl, když byl Leo ještě taková malá uslintaná brambora, a vysvětlil mi, co se v těch jejich malých pusinkách vlastně děje. Protože místo toho, abych věděla, co dělám, jsem včera ráno strávila zíráním na slinami nasáklé retro dětské tričko, co jsem koupila na Etsy, a přemýšlela, jak jsme se dostali až do bodu, kdy potřebujeme doslova stomatologické zákroky pro dítě, které pořád ještě neumí správně vyslovit slovo „špagety“.

Děsivá fáze dásniček, než se vůbec něco vyklube

Takže tady je ta šílená věc, kterou mi náš pediatr, doktor Aris, řekl na Leově půlroční prohlídce, a kterou jsem naprosto ignorovala, protože jsem fungovala tak na třech hodinách spánku. Máte jim začít čistit pusu ještě dřív, než vůbec mají zuby. Což zní naprosto šíleně.

Jako, čistit co? Dásně? A čím? Nějakým malým mikroskopickým vysavačem?

Doktor Aris zamumlal něco o tom, že malé miminko netvoří tolik slin jako my. Prostě mají docela sucho v puse a mléčné cukry jim tak nějak zůstávají na dásních, kde se množí bakterie, které čekají, až zaútočí na sklovinu v tu vteřinu, kdy se zub prořízne. Zubní plak se prý tvoří okamžitě. Věda je fakt vyčerpávající.

Řekl mi, ať používám mokrou žínku. Reálně, snažit se nacpat vlhký a neohrabaný froté ručník do pusy sebou šijícího kojence, je senzorická noční můra pro všechny zúčastněné. Pořád se mi u toho dávil. Byla to katastrofa.

Každopádně, chci říct, že jsem nakonec objevila takovou tu silikonovou věcičku na prst. Ségra mi poslala Sadu dětských prsťáčků a silikonových čističů dásní bez BPA od Kianao a v podstatě mi to zachránilo zdravý rozum. Prostě si to navléknete na ukazováček a třete jim dásně. Nemáte u toho pocit, jako byste je mučili ručníkem. Navíc ten silikon je super měkký a nemusela jsem se bát, že by se mu do pusy uvolňovaly toxické plastové nesmysly, protože je z potravinářského silikonu. Vážně, mějte jeden v přebalovací tašce a jeden v koupelně. Zabere to tři vteřiny.

Pokud už teď cítíte tu známou úzkost a tíhu na hrudi z rodičovství, můžete úplně v klidu prozkoumat další organické, netoxické uklidňující věcičky, které Kianao vyrábí, když si prohlédnete jejich kolekce kousátek přímo zde. Jen takový nápad.

Když se objeví ta první malá žiletka

Někdy kolem sedmého měsíce se Leovi vyklubal první zub. A tím „vyklubal první zub“ myslím, že se proměnil v divokého gremlina, který slintal tak moc, že třikrát denně úplně promáčel své oblíbené žebrované dětské tričko. Bylo to všude.

When that first tiny razor blade appears — The Ugly Truth About Figuring Out Early Infant Tooth Brushing

A tohle je chvíle, kdy musíte začít opravdu čistit. Jakože fakt čistit. Zubnímu plaku je úplně jedno, že je vaše miminko roztomilé. Plak je nemilosrdný.

Nakoupili jsme všechny možné kousací hračky, abychom se ho pokusili uklidnit, protože okusoval i konferenční stolek. Zkusili jsme Silikonové kousátko s veverkou pro zklidnění dásní. Upřímně? Je fajn, ale zázrak to není. Markovi přišel tvar kroužku naprosto geniální, protože se dětem dobře drží, ale Leo ho používal hlavně jako zbraň a brutálně s ním házel po naší chudákovi kočce. Tvar je v pohodě, je to naprosto bezpečné a bez BPA, ale nebylo to to kouzelné vypínací tlačítko, za které jsem se modlila.

Zato Maya, když byla malá, byla úplně posedlá Silikonovým kousátkem s lamou. Má takový malý výřez ve tvaru srdíčka a ona dokázala sedět v jídelní židličce a kousat lamu do uší třeba pětačtyřicet minut v kuse, zatímco já jsem v klidu pila kafe. Ten texturovaný silikon jí dělal na nateklých dásních zřejmě neskutečně dobře. Navíc se to dá hodit rovnou do myčky, což je přesně můj jazyk lásky.

Fluorid je v mateřských skupinách v podstatě válečná zóna

Pokud chcete na internetu vyvolat fyzickou potyčku, stačí zmínit fluorid.

Fluoride is basically a mom group war zone — The Ugly Truth About Figuring Out Early Infant Tooth Brushing

Přísahám vám, strávila jsem tři týdny tím, že jsem se nořila do diskusí na Redditu a snažila se zjistit, jestli své děti neotravuju. Každý bio rodičovský blog na vás křičí, ať používáte tréninkovou pastu bez fluoridu, dokud jim není tak dvanáct. Ale doktor Aris se mi podíval přímo do očí a řekl, že lékařský konsenzus se už před nějakou dobou změnil.

Očividně máte použít opravdovou fluoridovou pastu v tu samou vteřinu, kdy se první zub prořízne dásní. Ne moc. Jen ji trošku máznout. Říkají tomu množství „o velikosti zrnka rýže“.

No jo, ale jaká rýže? Basmati? Arborio? Uvařené zrnko kulatozrnné rýže na sushi? Všechno hrozně moc řeším.

Každopádně doktor Aris řekl, že stačí jen malinký, mikroskopický náznak pasty. A ano, spolknou to, protože batolata neumí plivat asi tak do tří let. Panikařila jsem kvůli tomu. Byla jsem úplně: „Polykat chemii?!“ Ale doktor řekl, že spolknout fluorid o velikosti zrnka rýže je naprosto v pořádku, a kdyby se nějakou strašnou náhodou dostali k tubě a snědli jí velký kus, stačí jim dát hrnek mléka. Vápník v mléčných výrobcích se prý v žaludku naváže na fluorid, takže je nebude bolet bříško. Kouzlo. Nebo biologie. To je fuk.

Panebože, a zubní nit? Doktor Aris se jen tak mimochodem zmínil, že jim musím začít čistit mezizubní prostory nití, jakmile se jim dotknou dva zuby. Což je hodně vtipný vtip, který se mi ještě ani jednou nepovedlo úspěšně zrealizovat, takže tohle raději rovnou přeskočíme.

Jak zalehnout mrskající se batole a necítit se u toho jako zrůda

Čištění zubů batolete je extrémní sport.

Nemůžete s nimi rozumně mluvit. Nemůžete říct: „Zlatíčko, když si nevyčistíme zoubky, tak nám bacily udělají kaz.“ Je jim to fuk. Chtějí ten kartáček kousat. Chtějí křičet.

Hrozně dlouho jsem musela Mayu doslova zalehnout, když měla na sobě své zářivě bílé dětské tričko, a ta lepkavá mentolová pěna se nevyhnutelně dostala všude na límeček, takže to tričko bylo navždycky zničené. Zničili jsme takhle tolik oblečení.

Pak jsem se naučila metodu koleno ke koleni. K tomu vlastně potřebujete dva dospělé. Sednete si naproti svému partnerovi tak, aby se vám dotýkala kolena. Jeden z vás drží tělo dítěte a zajistí ty jejich malé chobotniččí ručičky, a vy položíte dítě na záda tak, aby mělo hlavu v klíně toho druhého. Shora jim tak krásně vidíte do pusy a můžete jim nadzvednout ret, abyste se dostali až k dásním.

Vypadá to jako vymítání ďábla? Ano.

Funguje to? Taktéž ano.

Časem pak chtějí být samostatní. Takže teď je naše rutina takový chaotický kompromis, kdy nechám Lea třicet vteřin zuřivě drhnout kartáčkem zrcadlo v koupelně a pak nastupuje „rodičovská kontrola“, což v podstatě znamená, že ho svalím na zem, abych mu pořádně vyčistila zadní stoličky, než mě kousne.

Pro Mayu jsme pořídili Kousací chrastítko se zajíčkem, když byla menší, aby ho mohla držet při přebalování a čištění zubů. Je to dřevěný kroužek s háčkovaným králíčkem. To, že měla v rukou něco bezpečného a přírodního, co ji rozptylovalo, zatímco jsem nastoupila s prsťáčkem, udělalo z celého toho zápasu záležitost tak o 10 % méně strašnou. Její ruce měly práci.

Než úplně propadnete panice a pustíte se do nočního internetového průzkumu zubních kazů, jen se zhluboka nadechněte. Zvládáte to skvěle. Kupte si měkký kartáček, použijte trošičku pasty a smiřte se s tím, že kolem toho bude binec. Prohlédněte si celou kolekci bezpečných a organických kojeneckých potřeb Kianao zde a udělejte si život alespoň o malinko jednodušší.

Záludné otázky, které jsem ve 3 ráno zběsile gůglila

Opravdu musím hned začít používat pastu s fluoridem?

Hele, rok jsem zkoušela přírodní tréninkové pasty s ovocnou příchutí, protože jsem se fluoridu děsila, a hádejte, kdo měl nakonec počínající kaz na předních zubech? Leo. Můj pediatr i zubařka mi důrazně řekli, že malinké máznutí fluoridové pasty ve velikosti „zrnka rýže“ je nutné od chvíle, kdy vykoukne první zoubek. To množství je tak mikroskopické, že spolknutí jim nijak neublíží, ale opravdu to vytvrdí sklovinu. Na tohle jsem přišla velmi drahou cestou.

Co mám dělat, když dítě prostě zašprajcuje pusu a neotevře ji?

Ach ano, železná čelist. Když tohle dělá Maya, většinou se ji snažím rozesmát. Vydávám ty nejotravnější a nejabsurdnější zvířecí zvuky, dokud se neusměje, a ve vteřině, kdy otevře pusu, zaútočím s kartáčkem. Když to nezabere, jemně ji polechtám na rtech. A upřímně? Některé večery je to prostě hrozných 15 vteřin čištění, zatímco ona brečí. Děláte, co můžete. Nikdo není dokonalý.

Jsou ty zvláštní zubní kartáčky ve tvaru U k něčemu dobré?

Ze zoufalství jsem jeden takový koupila kvůli nějaké pozdní noční reklamě na Instagramu. Úplný odpad. Moje dětská zubařka se vyloženě smála a řekla, že neexistuje absolutně žádný důkaz o tom, že by tyhle věci opravdu dokázaly vyčistit oblast dásní nebo odstranit plak. Jenom tu pastu tak nějak rozpatlají. Dokud nevyrostou, držte se normálního měkkého kartáčku nebo silikonového prsťáčku.

Způsobuje kojení před spaním kazy?

Tohle mě rozbrečelo, protože Leo se u kojení uspával skoro do dvou let. Takže, samotné mateřské mléko není hrozné, ale když se jim přes noc hromadí v pusince a smíchá se s čímkoliv dalším, co ten den jedli, vznikne z toho pěkně kyselá bakteriální párty, která jim rozežírá mléčné zuby. Doktor Aris mi poradil, abych se mu prostě pokusila zoubky otřít vlhkým hadříkem nebo silikonovým prsťáčkem hned po tom posledním kojení. Budit spící miminko je fakt na houby, ale ještě víc na houby je platit za plomby.

Kdy opravdu potřebujeme jít k zubaři?

Oficiální pravidlo, které jsem u prvního dítěte naprosto ignorovala, zní: do prvních narozenin, nebo do šesti měsíců od proříznutí prvního zubu. Podle toho, co nastane dříve. Při první návštěvě jim vlastně ani nic nečistí. Zubař většinou jen spočítá zuby, zkontroluje, jestli tam nejsou divné skvrny, a dá vám kázání o džusech. Jde hlavně o to, aby si dítě zvyklo na to děsivé křeslo a ostrá světla a nezhroutilo se, až bude starší.