Když jsem byla v osmatřicátém týdnu se svým prvním, kolébala jsem se uličkami místního supermarketu a snažila se koupit jen nějaké pastilky na pálení žáhy. Vtom mě zastavila paní, kterou jsem v životě neviděla, a začala mi radit, že až prckovi porostou zuby, mám mu dásně potírat slivovicí. O dvě hodiny později mi volala máma, aby mi – ač to myslela dobře – připomněla, že já jsem spala na břiše od prvního dne a přežila jsem to bez újmy. Pak se do toho textovkou vložila i tchyně s tím, že jestli nebudu malého dostatečně pevně zavinovat, bude mít nadosmrti nohy do O. Než jsem si miminko vůbec přivezla z porodnice domů, měla jsem z mozku naprostou kaši.

Pamatuju si, jak jsem ve třetím týdnu seděla ve dvě ráno na gauči, kojila v jednom kuse a můj synovec vedle v pokoji hrál tu šíleně děsivou videohru s miminkem ve žlutém. Zoufale jsem na Googlu hledala, jestli si ginny nechá to miminko, protože jsem zrovna koukala na Netflix a byla jsem zkrátka příliš unavená na to, abych zvládla jakékoliv dějové napětí. Přála jsem si jediné – aby někdo z klubu chův rozrazil moje vchodové dveře a vzal za mě noční šichtu. Připadalo mi to jako celá věčnost, kdy jsem jako naivní těhotná v devátém týdnu seděla na gauči, vyhledávala si, kdy zjistím pohlaví miminka, a myslela si, že to nejtěžší bude vybrat barvu do dětského pokoje.

Co mi doktor doopravdy řekl o spánku

Můj prvorozený spal naprosto příšerně a upřímně, doteď mi slouží jako trvalý odstrašující příklad. Vyzkoušela jsem snad každou drahou vychytávku na světě, jen abych ho donutila zavřít oči. Nakonec si mě doktor na dvouměsíční prohlídce posadil, podíval se mi na tmavé kruhy pod očima a vysvětlil mi skutečná pravidla. Ukázalo se, že všechny ty plyšové mantinely do postýlek a různá polohovací lehátka jsou v dnešní době v podstatě smrtící pasti a bezpečnostní normy se dokonce změnily tak, že se některé z nich musely úplně zakázat, protože se v nich děti zranily.

Řekl mi, že můj syn musí spát rovně na zádech, na pevné matraci a v postýlce nesmí být naprosto nic dalšího. Tenkrát mi to znělo strašně krutě a stroze. Zmínil se taky o konceptu zvaném čtvrtý trimestr. V zásadě to znamená, že si miminko myslí, že je pořád uvnitř vás, a strašně se naštve, když zjistí, že není, takže musíte napodobovat prostředí dělohy pomocí bílého šumu a pevného objímání. Ale ruku na srdce, i s tím vším prostě musíte ty první týdny hlavně nějak přežít.

Velká panika kolem potravinových alergií

Moje máma by přísahala na holý pupek, že dětem nesmím dát arašídové máslo, dokud nebudou pomalu ve školce. Takže s mým prvním dítětem jsem se k obyčejné sklenici burákového másla chovala jako k radioaktivnímu odpadu. Když jsem si dělala sendvič a on byl zrovna v místnosti, myla jsem si ruce hned třikrát.

The great food allergy panic — Surviving The Baby Phase When Everyone Has Different Advice

Když pak přišlo na svět moje druhé dítě, lékařská doporučení se úplně obrátila naruby. Doktor mi vyprávěl o jedné velké studii – myslím, že se jmenovala LEAP, ale spala jsem tehdy asi tak čtyři minuty denně, tak mě neberte za slovo. Ta ukázala, že odkládání alergenů je paradoxně to, co v první řadě způsobuje rozvoj těch život ohrožujících alergií. Dneska byste jim měli dát arašídové křupky a vajíčka už zhruba v šesti měsících. Byla jsem k smrti vyděšená, když jsem to udělala poprvé. Seděla jsem na příjezdové cestě s nastartovaným autem pro případ, že bychom museli vystřelit na pohotovost. Ale byla úplně v pohodě a teď to baští plnými hrstmi.

Můj nekonečný boj s divnými vyrážkami

Můj nejstarší měl snad ten nejhorší ekzém, co jsem kdy viděla. Mluvím o zarudlých, šupinatých ložiscích úplně po celých jeho malých nožičkách a zádech. Utratila jsem půlku našeho rozpočtu na jídlo za luxusní organické krémy, které voněly po levanduli a falešné naději. Ukázalo se ale, že dětská pokožka do sebe vstřebá v podstatě všechno, co na ni namažete. A všechna ta běžná dětská tělová mléka, narvaná parabeny a divnými umělými vůněmi, jen způsobovala, že ty otoky byly desetkrát horší.

Ale to, co nám nakonec opravdu změnilo život, nebyl vůbec žádný krém. Budu k vám úplně upřímná. Dřív jsem si myslela, že oblečení z organické bavlny je jenom absolutní podvod na bohaté lidi. Až do chvíle, kdy jsem ve stavu čirého zoufalství koupila Dětské body z organické bavlny od Kianao. Jeho pokožka se vyčistila asi za týden. Protože se vyrábí bez všech těch toxických zemědělských pesticidů a levných syntetických barviv, látka dovolí pokožce opravdu dýchat, místo aby zadržovala pot a teplo na těle. Nakonec jsme koupili asi šest těchhle bodýček bez rukávů a já je prostě točila v pračce pořád dokola. Pokud už vás nebaví koukat se na to, jak je vaše dítě poseté divnými červenými pupínky, udělejte si laskavost a pořiďte jim prodyšné oblečení. A pak vyhoďte všechna ta navoněná tělová mléka.

Jestli chcete vidět, co dalšího by vám mohlo tento týden zachránit zdravý rozum, podívejte se i na zbytek jejich kolekce oblečení z organické bavlny přímo na jejich stránkách.

Hračky, které nám doslova pomohly přežít

Když se prostřední dcerce začaly klubat první zoubky, náš dům se proměnil ve válečnou zónu. Všude slintala a neustále křičela. Pořídili jsme jí Silikonově-bambusové kousátko s pandou. Je roztomilé, to mu rozhodně musím nechat, a líbí se mi, že je vyrobené z bezpečného potravinářského silikonu bez všech těch pochybných ftalátů. Ale popravdě, u nás to byla spíš jen taková průměrná záchrana. Pár dní kousala pandě ouška, když jsme ho strčili do lednice, aby ho měla studené, ale většinou ji hlavně bavilo házet s ním přes celý obývák, aby ho náš pes aportoval. Je dost levné na to, aby stálo za to hodit si ho pro všechny případy do přebalovací tašky, ale nečekejte, že díky němu začne miminko zázrakem spát celou noc.

Toys that genuinely helped us survive — Surviving The Baby Phase When Everyone Has Different Advice

Pokud ale chcete něco, co vám skutečně získá dost času na to vypít si kávu, dokud je ještě fyzicky teplá, Dřevěná hrací hrazdička s duhou je přesně to pravé ořechové. Bytostně nesnáším ty masivní plastové hrací podložky, co zběsile blikají a falešně zpívají pokaždé, když na ně omylem šlápnete. Tohle je prostě jen klidné, bytelné dřevo s krásnými zvířátkami, která visí dolů. Moje nejmladší si klidně ležela na zádech a celých dvacet minut jen tak plácala do malého dřevěného slona, což se v máma-čase rovná zhruba luxusní dovolené.

Pravda o tom, jak být „dost dobrá máma“

Vždycky jsem vyskočila, jakmile ze sebe můj prvorozený ve spánku vydal jen podivné zachrčení. Hnala jsem se do pokojíčku a brala ho do náruče dřív, než vůbec otevřel oči. Doktor mi nakonec řekl, ať se hodím do klidu a udělám pauzu, než po něm hned skočím, protože novorozenci jsou při spánku neskutečně hluční a já ho těmi pokusy o utišení ve skutečnosti akorát budila. To byla hodně hořká pilulka, kterou jsem musela spolknout.

Vyvíjíme na sebe tak obrovský tlak, abychom je nikdy nenechaly plakat ani jedinou vteřinu. Ale upřímně, pokud jsou nakrmené, mají suchou plínku a leží bezpečně na zádech ve své postýlce, můžete si klidně vyjít ven na terasu a pětkrát se zhluboka nadechnout, zatímco se trochu rozčilují. Nemusíte být ta dokonalá, estetická instagramová máma. Stačí, když budete představovat bezpečný a milující přístav.

Jste připraveni vyházet z domu všechny ty toxické látky a hlučné plastové krámy? Prohlédněte si kompletní řadu udržitelných věcí pro miminka od značky Kianao a vraťte se k tomu, abyste si tohle bláznivé a prchavé životní období zase začali opravdu užívat.

Otázky, které jsem ve 3 ráno zběsile googlila

  • V kolika vrstvách by měli spát? Můj doktor mi řekl, že potřebují jen o jednu vrstvu navíc, než v čem se doma cítím pohodlně já. Své první dítě jsem vždycky zabalila jako burrito, až se zpotilo. Jenže přehřátí je vážně obrovský rizikový faktor, takže se teď držím už jen prodyšného bodýčka z organické bavlny a lehké zavinovačky.
  • Škodí zavinování dětským kyčlím? Rozhodně může, pokud jim stáhnete nohy rovně dolů jako nějaké mumii. Doktor mi ukázal, jak jim pevně zavinout ručičky, ale spodní část deky nechat volnou jako pytel. Jejich malé žabí nožičky se tak můžou volně roztáhnout do stran, což chrání kyčelní klouby během růstu.
  • Kdy si mám začít dělat starosti s přetáčením? Jakmile ukážou první náznaky, že se snaží přetočit. U mých dětí to bylo zhruba ve dvou měsících. V tu chvíli musíte dát zavinovačku úplně pryč. Pokud by se přetočily na břicho a přitom měly ručičky přimáčknuté pod dekou, nedokázaly by zvednout obličej z matrace, aby se nadechly.
  • Proč moje miminko ve spánku zní jako hospodářské zvíře? Smrtelně vážně jsem si myslela, že je s mým nejstarším něco špatně, protože celou noc jen vrčel, pískal a funěl. Ukázalo se, že jejich malé trávicí systémy prostě teprve zjišťují, jak fungovat. A jejich dýchání je zpočátku strašně nepravidelné, takže je úplně normální, když znějí jako malý mopsík s ucpaným nosem.
  • Můžu ten pupeční pahýl opravdu prostě nechat být? Babička mi sice radila, ať ho každý den potírám lihem, ale současná lékařská doporučení zní: nedělejte s ním doslova nic. Jen ho nechte uschnout a sám od sebe odpadnout, což obvykle trvá pár týdnů. A dokud úplně nezmizí, držte se jen omývání žínkou, ať se zbytečně nenamočí.