Milá Priyo před půl rokem. Sedíš na šustivém papíře vyšetřovacího lehátka číslo tři v nemocnici Northwestern. Ultrazvukový gel tě na břiše studí jako led. Sestřička má na tváři ten lehce upjatý úsměv, zatímco přejíždí sondou sem a tam přes tvůj pupík. Zmlkne na vteřinu o trochu déle, než by měla, a pak k tobě otočí obrazovku, aby ti ukázala hlavičku na levé straně a nožičky, které tě kopou do pravé ledviny. Jsi ve třicátém čtvrtém týdnu těhotenství a tvé dítě tam visí vodorovně, jako by si uvnitř našlo houpací síť.
Asi si myslíš, že je to jen drobná nepříjemnost. Jsi dětská zdravotní sestra. Na porodnici jsi viděla tisíce těhle zvláštních polohových výstřelků, ale je to úplně něco jiného, když se tvoje vlastní břicho natahuje do bizarního, asymetrického oválu. Vítej v klubu miminek v příčné poloze.
Vím, co přesně teď děláš. Držíš telefon pod tou papírovou košilí a přihlašuješ se do pacientského portálu, aby sis přečetla poznámky z vyšetření ještě předtím, než doktor vůbec vejde do dveří. Koukáš na slova „příčná poloha“ a začínáš se nořit do propasti internetových diskuzí. Zavři ten prohlížeč.
Poslouchej. Když moje gynekoložka konečně přišla, podívala se na obrazovku, povzdechla si a řekla mi, že to se prostě stává, když se miminko rozhodne, že radši lebedí, než aby se chystalo na odchod. Zamumlala něco o tom, že moje břišní svaly jsou možná trochu volnější a dávají mu víc prostoru, nebo je možná množství plodové vody o něco vyšší, takže si tam může vodorovně plavat. Medicína je stejně většinou jen velmi vzdělané hádání. Odborníci si myslí, že miminka se nakonec otočí kvůli příliš těžké hlavičce, ale někdy se jim prostě a jednoduše nechce.
Statistiky říkají, že do termínu porodu takhle zůstane jen naprostý zlomek dětí. Moje doktorka odhadla čísla tak na jedno ze tří set. Zní to sice uklidňujícím dojmem, dokud nejsi tou jednou, která tam sedí a hlavičku má zaraženou v levém hrudním koši.
Gravitace a další k ničemu nevedoucí sliby
Další tři týdny strávíš tím, že se ho pokusíš z téhle pozice násilím vystrnadit. Přečteš si o pozicích v předklonu hlavou dolů. Naskládáš polštáře z gauče na koberec v obýváku, kolena opřeš o pohovku, lokty na zem a necháš břicho viset dolů jako zralý meloun. Do toho vejde tvůj manžel, uvidí tě vzhůru nohama a raději zase pomalu vycouvá ven z místnosti. Budeš u toho rudá jako rak, budeš mít pálení žáhy ostré jako kyselina a tvoje dítě tě prostě jen kopne do bránice, aby dalo najevo, že ho to štve.
Na internetu se dočteš, že to natahuje děložní vazy, aby byl prostor na obrat. Zní to přesně jako něco, co si vymyslel nějaký chiropraktik ve svém podcastu.
A pak je tu finta s teplotou. Někdo ti poradí, ať si nahoru na břicho položíš sáček s mraženým hráškem a dolů teplou žínku, protože miminka prý utíkají od zimy směrem k teplu. Vykašli se na to. Akorát z toho budeš celá promrzlá a mokrá.
Hloubková masáž z pekla
Ve třicátém sedmém týdnu, když bude pořád tvrdohlavě ležet v příčné poloze, tě objednají na obrat zevními hmaty. Říkají tomu ECV. Z brožury to zní jako jemné přemlouvání.

Jemné to rozhodně není. Moje doktorka mě varovala, že to bude nepříjemné, což je lékařský kód pro pocit, kdy se z vašich vnitřností dospělý člověk snaží uhníst těsto na chleba. Dají ti léky na uvolnění dělohy. Monitorují srdeční tep miminka. Pak ti dva doktoři položí ruce na břicho, přes kůži chytí miminko za hlavičku a zadeček a fyzicky se ho snaží otočit jako nějaký těžký volant.
Svírala jsem madla postele, až mi zbělely klouby. Trvalo to asi pět minut neskutečného tlaku, než mu na monitoru trochu klesla tepová frekvence. Okamžitě přestali. A on se okamžitě otočil zpátky do vodorovné polohy. Někdy je pupeční šňůra prostě moc krátká, nebo jsou miminka zaklesnutá takovým způsobem, který na ultrazvuku nevidíme. Doktorka mě poplácala po noze a řekla, že přecházíme na plán B. Plánovaný císařský řez.
Pohotovostní protokol z nemocnice
Tohle je ta část, kdy musel nastoupit můj sesterský mozek a potlačit mou hormonální paniku. Dítě v příčné poloze se nemůže narodit přirozenou cestou. Pokud začneš rodit a praskne ti voda ve chvíli, kdy je dítě našikmo, voda vyteče ven, ale v děložním hrdle není žádná těžká hlavička, která by ho dole zablokovala.
Riziko spočívá v tom, že pupeční šňůra propadne do porodních cest jako první. Tomu se říká výhřez pupečníku. A je to ta jediná věc v celém tomto procesu, kterou musíte brát opravdu vážně.
Pokud ti praskne voda doma, nechodíš si dát sprchu. Nedobaluješ si tašku. Klekneš si na všechny čtyři, hrudník dáš na zem a zadek vystrčíš do vzduchu. Necháš gravitaci, aby dítě stáhla pryč od pánve. Pak zavoláš na partnera, ať zavolá sanitku. Řekla jsem o tomhle plánu mámě a ona na mě jenom zírala a mumlala si pod nosem „ach, dítě“, naprosto zhrozená z té představy.
Strávila jsem týdny hrůzou ze své vlastní plodové vody. Pokaždé, když jsem se zvedla ze židle, čekala jsem, že to na mě vyšplíchne. Nikdy k tomu nedošlo.
Život po řezu
Ve třicátém devátém týdnu jsme šli na císařský řez. Proběhlo to v klidu. Studený sál, ostrá světla, vůně jódu. Vytáhli ho ven a chirurg se začal smát, protože byl bokem zaklesnutý tak pevně, že jim trvalo minutu navíc, než mu uvolnili ramínka.

Rekonvalescence je pomalý a dost pokorující proces. Jakmile se dostanete domů, váš šatník se stane čistě funkční záležitostí. Koupila jsem mu tohle kojenecké body z biobavlny měsíce předtím a těšila se na estetické fotečky do dětského pokojíčku. Nakonec jsem si ho zamilovala z úplně jiných důvodů. Když máte na břiše obrovskou jizvu po řezu, chování kroutícího se novorozence je bolestivé. Chcete, aby měl na sobě materiál, který se nekrčí, neškrábe a nedře vás o břicho. Biobavlna na tomhle kousku je úžasně měkká a díky elastanu je tak pružné, že jsem mu nemusela rvát ručičky do rukávů, když jsem zrovna byla oblbnutá ibuprofenem. Prostě po těle jenom sklouzne.
A navíc se skvěle pere. Miminka neustále ničí oblečení, ale tohle bodyčko nějakým zázrakem přežilo i ty záhadné žluté novorozenecké nehody, aniž by se rozpadlo nebo ztratilo tvar. Stala se z něj naše oficiální uniforma.
V prvních měsících nakoupíte spoustu náhodné výbavy ve snaze nějak přežít. Ne všechno je ale k něčemu užitečné.
Vezměte si třeba tohle kousátko ve tvaru pandy. Koupila jsem ho, protože bambusové detaily vypadaly stylově a potravinářský silikon zněl bezpečně. A je vážně skvělé. Když se mu začal prořezávat první zoubek, okusoval ho s mírným nadšením. Tvar se malým ručičkám dobře drží a prostě ho jen hodím do myčky. Plní svůj účel. Zázračně sice nezastaví noční záchvaty pláče ve tři ráno, ale dopřeje mi deset minut ticha, zatímco se snažím vypít vlažný čaj. A to je asi to nejlepší, co můžete od kousku silikonu chtít.
Prohlédněte si naši kolekci kojeneckého oblečení a výbavy a objevte pár kousků, které vám ty dlouhé dny alespoň o něco ulehčí.
Věc, která mi popravdě při rekonvalescenci po císaři zachránila zdravý rozum, bylo vytvoření hracích zón na podlaze, abych se nemusela pořád dokola ohýbat do postýlky. Používali jsme tuhle dřevěnou hrazdičku pro miminka uprostřed koberce v obýváku. Položila jsem ho pod ni a on dlouhé chvíle vydržel zírat na dřevěného slona a kroužky s různými texturami. Konstrukce z přírodního dřeva je bytelná. Dvakrát jsem do ní omylem kopla, když jsem se šourala do kuchyně v protiskluzových nemocničních ponožkách, a nepřeklopila se. Tlumené barvy ho zbytečně nepřestimulovaly, což znamenalo, že pod ní upřímně dokázal zůstat klidný, místo aby po pěti minutách začal být nevrlý jako u těch plastových hrázd s blikajícími světýlky a falešnými melodiemi.
Ležela jsem na podlaze vedle něj, koukala na ty visící tvary a čekala, až se moje středové svaly zase dají nějak dohromady. Tahle tichá sezení na zemi byla tou jedinou chvílí, kdy se moje úzkosti opravdu trochu zklidnily.
Běh na dlouhou trať
Takže dřívější Priyo, přestaň už dělat ty stojky na gauči. Přestaň být tolik posedlá měřením z ultrazvuku. Tvé tělo dělá, co musí, a miminko si zkrátka hledá cestu nejmenšího odporu. Příčná poloha ti teď možná přijde jako obrovské selhání přírody, ale za půl roku budeš moc unavená na to, abys vůbec řešila, jak opustil „budovu“.
Budeš prostě jen sedět na zemi, sledovat ho, jak tahá za uši dřevěného slona, a uvažovat nad tím, jak mohlo něco tak mrňavého zabrat tolik místa.
Nakupte si z naší kompletní řady organických dětských produktů a vybavte dětský pokojíček hezky a v klidu.
Otázky, které jsem si googlila ve 2 hodiny ráno
Otočí se miminko v příčné poloze ve 38. týdnu samo?
Doktorka mi řekla, že po 36. týdnu už tyhle šance výrazně klesají každým dnem, protože dítěti už zkrátka dochází místo. Některá miminka se otočí úplně na poslední chvíli, možná se plodová voda akorát přesune tak, jak má, ale raději bych na to svůj porodní plán nesázela.
Znamená příčná poloha to, že s mým miminkem něco není v pořádku?
Většinou ne. Skoro pokaždé jde jen o prostor. Povolené svaly z předchozího těhotenství, tvar dělohy nebo místo uchycení placenty. Naše dětská doktorka ho po porodu důkladně prohlédla a jeho kyčle i krk byly naprosto v pořádku, zkrátka jen rád spal našikmo.
Můžu cítit, jestli je miminko v příčné poloze?
Rozhodně ano. Vaše břicho bude vypadat jako naležato položený míč na ragby. Škytavku budete agresivně cítit hodně nalevo, naopak silné kopance se objeví hluboko na pravé straně. Hned nad stydkou kostí ucítíte podivně prázdné místo – tam, kde by za normálních okolností měla ležet těžká hlavička.
Je procedura ECV (obrat zevními hmaty) bezpečná?
Nese to s sebou rizika, a proto se provádí v nemocnici v blízkosti operačního sálu. Mezi ta hlavní rizika patří zamotání pupeční šňůry nebo odloučení placenty. Během těchto tlaků se miminko neustále monitoruje. Pokud mu klesne tepová frekvence, doktor přestane. Jde o propočítaný lékařský pokus, nikoliv o stoprocentní záruku.
Dokáže chiropraktická péče spravit příčnou polohu?
Někteří lidé nedají dopustit na Websterovu techniku. Já ji zkusila. Odehrávalo se při ní spoustu masírování vazů a rovnání pánve. Byl to hezký pocit zajít si na masáž, ale pro pohnutí mého dítěte to neudělalo naprosto nic. Váš výsledek může být odlišný, ale raději zbytečně nevysávejte účet s úsporami a nečekejte žádný zázračný obrat.





Sdílet:
Jak přežít první měsíce s novorozencem a nezbláznit se
Kolik doopravdy stojí (a jak zní) Million Dollar Baby